Johnsonův protijed

Greenhorns

1:Kdesi blDízko Hadí řeky, kde maj' tGábor honáci,
kde jsou hA7adi jedovatí bez oDhledu na ráA7ci,
kdGe moc často kuchař zjistí, hrDůzou celý pobledlý,
žAe má zase přivařeno tDucet plazů do knedlí,
tGam, kde místni lidí chodí jDako těžkooděnci,
kdA7e jsou k smích škorpióni nDebo volští mravenci,
kdGe je více druhů zmijí, nDež kdy vůbec někdo čet',
tAam to bylo, kde Tom Johnson A7vynašel svůj prDotijed.
2:Trochu divný byl Tom Johnson, zdejší novousedlík,
bál se hadů, bál se smrti, nepomoh' mu nijak zvyk,
jak tak chodil po pozemcích mezi hady s nechutí,
stále hledal zázračný lék, co by léčil uštknutí,
Když šel kolem řeky Muky, řekl mu tam Billy King:
"Had když kousat velká člověk, ten bejt rychle mrtvá, pink!,
had když kousat do golana, ať mě zabít silná hrom,
golana, ten chytrá ještěr, živ bejt, von sníst malá strom!"
3:"To je vono," vykřik Johnson, "pojď a ukaž mi ten keř,"
Billy King byl právě líný, prý až zítra, čert mu věř,
slovo k slovu naučil se Johnson všemu nazpaměť,
pak se honil za ještěrkou, aby získal protijed,
když se jednou kolem řeky ploužil pěkně ztahaný,
spatřil zápas tygří zmije a dost velké golany,
válely se, kroutily se, kousaly se v boji svém,
najednou ten ještěr zhltnul zmiji komplet s ocasem.
4:Všechno viděl starý Johnson bez dechu a přetiše,
jak se ještěr plazí na břeh s boulí hada na břiše,
jak se klidně olizuje, štípe listí na keři,
přesně jak to Billy říkal, a pak se mu nevěří,
velký jásot Johnsonův se nad hladinu řeky zved':
"Mám to štěstí, pad' jsem na to, tady je ten protijed,
tady je ten grand-elixír, rozluštil jsem záhadu,
dvacet tisíc lidí hyne ročně jenom vod hadů!"
5:"Peníze a slávu získám, lidi se sem povalí,
budou na mě zbožně zírat, budou zpívat pochvaly,
věci znalci v tisícovkách budou k Muky uhánět,
všichni budou zlatem platit za ten slavnej protijed,
delíriem postižený budou mít teď naději,
který vidí z chlastu hady, jak se kolem kroutějí,
myslí jenom, že je vidí, budou tedy zdrávi hned,
když se jenom podívají na Johnsonův protijed!"
6:Potom běžel do muzea, kde byl místní učenec:
"Ouředně se chci dát uštknout, demonstrovat svoji věc,
ať je had tak jedovatej, že mu říkaj' slizkej brach,
tak mi vůbec neublíží, nemám z toho žádnej strach,
hadi jsou teď zastaralí, i když hnusní napohled,
vod tý doby, co jsem na ně vynaleznul protijed!"
Vědec řekl:"Smrt když chcete, prosím, klidně na to jdu,
máte-li stín pochybnosti, zvolím jinou metodu!"
7:"Nejdřív zkusíme to na psech, had ať uštkne dvojici,
aplikujte svému psovi ten váš extrakt léčící,
přežije-li vaše psisko a to moje zcepení,
tak je vaše léčba dobrá, doufám, že jsme smluveni!"
Brzy přišel Johnson se psem, na šňůře ho za krk ved':
"Stampe, my jim ukážeme, co je pravej protijed!"
Oba psi pak obdrželi plnou dávku z hadích žláz,
Johnson nalil extrakt psovi, který jazyk povypláz'.
8:"Dívejte se," řekl Johnson, "dvacet minut uplyne,
Stamp tu bude běhat kolem, vaše čubka uhyne!"
Johnsona však po té době zachvátila němota,
Stamp je tuhý jako biftek, čubka plná života,
vědec letěl zkusit drogu, hrůzou chvěl se na těle,
náprstek hned zabil pštrosa, lžička stačí na tele,
všichni hadi v celým světě nezpůsobí tolik běd
jako galon šmejdu z listí - slavný Johnsonův protijed!
9:Kdesi blDízko Hadí řeky, kde maj' tGábor honáci,
kde jsou hAadi jedovatí bez ohlDedu na ráci,
šlGape v plazech starej Johnson, nDěkdy se i brodí v nich,
střAílí ale po golanách, hnDusných prý a podvodných,
BGilly King se nezdržuje pDoblíž Muky na dohled,
nAevábí ho zřejmě téma "Golana a prDotijed".
1
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:09.012+00:00
Výsledky hledání: